ČOV má kalkulovanou životnost 25 let. Přičemž tento údaj je pro stabilitu pláště ČOV. Reálná životnost bude v praxi záležet na konkrétních podmínkách osazení, např. při obetonování se životnost značně zvýší. Další komponenty, které jsou uvnitř ČOV jsou vyměnitelné a jejich životnost je následující. Vnitřní technologie ČOV má uvažovanou životnost 20 let. Fólie provzdušňovacích elementů má životnost 12 let. Životnost dmychadla je uvažována 8 let při výměně cívek po 4 letech a výměně membrán po 2 letech. Posledním mechanicky pracujícím prvkem je řídící hladinový plovák. Tam se uvažuje životnost taktéž cca 8 let.
Nikoliv. Zeminu nikdy mechanicky nehutnit. Plastové nádrže by se deformovaly, jelikož tlak při hutnění je nesrovnatelně větší, než následný přirozený tlak zeminy po konsolidaci. Může dojít až ke kolapsu pláště ČOV!
Uvádí se ve vztahu ke kanalizačním objektům individuálního odkanalizování. 10 m u nepropustného podloží a až 15 m u propustných podloží.
Nemělo by zkorodovat nic. Všechny kovové součástky jsou z nerezu, popř. dostatečně izolovány proti vlhkosti.
Jelikož je řešená jako téměř celá podzemní, navíc je vybavena víkem s tepelnou izolací. K poklesu teploty pod cca 5°C, kdy již dochází k zastavení biochemických čistírenských procesů, může tedy dojít pouze v případě, kdy by byly dlouhodoběji teploty hluboko pod nulou a navíc nebyl do ČOV žádný přítok. Ale v praxi máme instalace i na horách a v Rusku na Sibiři u Jekatěrinburku a fungují bez problémů.
Pokud je na ČOV napojena jakákoliv zpracovna potravin, či výrobna, kuchyně, nebo restaurace, je povinnost odpadní vody přicházející z tohoto provozu samostatně předčistit od tuků v lapolu tuků.
Pokud je vše připraveno, tedy vykopána jáma, je připraven štěrkopískový podsyp, přivedeno přítokové potrubí, elektřina a voda na odzkoušení, tak instalace samotná může být hotova během 2 hodin. Obvykle to trvá od 2 do cca 4 hodin. Pokud je zajištěna mechanizace na spuštění ČOV do výkopu, tak v zásadě stačí k montáži jeden montér z TW.
Obvykle se odebírají vzorky pouze na odtoku. V tom případě u ČOV bez PF je odběrné místo z vyústění odtokové trubky z dosazovací nádrže do havarijního přepadu. Tedy poslední dostupné místo před odtokem z ČOV. U ČOV s PF je to taktéž před zaústěním do přepadu ČOV, avšak tentokráte z vyústění mamutky odsávání PF. V případě dalších instalovaných stupňů čištění je to poté logicky vždy poslední dostupné místo před opuštěním ČOV. V případě nutnosti odběru i vzorků přítoku je nejvhodnější umístit pod přítokové potrubí nádobu tak, aby veškerá přitékající odpadní voda prošla touto nádobou a poté odebírat tento „směsný“ vzorek z této nádoby. Odběr vody z akumulace nereprezentuje vodu na odtoku z ČOV.
ČOV Topas 5 až Topas 40 jsou v provedení na 220 V. U ČOV T 50 a T 75 existují poté verze jak na 220 V s membránovými kompresory, tak na 400 V s rootsovými dmychadly typu DITL. U T 100 a T 125 jsou poté pouze verze na 400 V.
ČOV Topas jsou vyráběny z Polypropylenu. Tento plast se řadí mezi termoplasty, a tudíž ho lze při odpovídajících teplotách spojovat roztavením a svařováním. Materiál je stálý, zdravotně nezávadný (stejný se používá i na rozvody pitné vody) a k jeho destrukci dochází pouze UV zářením, tedy paprsky slunce. Vzhledem k tomu, že celá ČOV je zakopána, je stárnutí minimální a víko, jež je vystaveno největší degradaci je vyráběno z PP materiálu s UV filtrem a tedy s prodlouženou životností i na přímém slunečním světle.
Neváhejte se nás na cokoli zeptat v diskuzi.
Žádné komentáře doposud nebyly přidány.
© 2024 SABTIKAS, s.r.o., Kontaktovat webmastera
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO
Přidat komentář